Tantra jako má cesta: Chrám, který jsem v sobě objevila

Kdysi dávno jsem stála na rozcestí. Hledala jsem sebe. Možná ne vědomě, ale mé tělo volalo. Moje duše tiše šeptala. A život? Ten mě nenechal spát.

Byla jsem pohlcená v chaosu běžného světa, ale někde hluboko ve mně planul žár. Hledala jsem cestu, která není jen souhrnem rituálů a technik, ale která se mě dotkne v každé vrstvě, v každé buňce, v každém nádechu.

A pak se začala otevírat… Tantra.

Tantra není pro mě technika. Tantra je moje podstata.

Tantra se mi neobjevila v kurzu. Objevila se v tichu mého těla, ve chvílích, kdy jsem se dotkla bolesti, i ve chvílích, kdy jsem plakala štěstím, protože jsem cítila, že žiju. Tantra je pro mě filozofie života. Je to živoucí moudrost, která mi každý den připomíná, že moje tělo je chrám. Že to, co cítím uvnitř, se zrcadlí ven. A že všechno má své místo – bolest i rozkoš, stíny i světlo.

Tantra mě učí ctít své tělo jako živou, moudrou bytost. Když se něco v mém životě zadrhne, vím, že se mám nejprve obrátit dovnitř. Do chrámu, který dýchá, vlní se, tančí i stojí v tichu.

Tantra je pro mě návrat Domů.

Není to jen o rituálu. Je to o tom, jak žiju, jak miluju, jak se dotýkám sama sebe, jak vnímám svět. Tantra mi otevřela prostor, kde nemusím být "někdo". Kde jsem jednoduše žena – tvůrkyně – císařovna, která tvoří svůj svět skrze prožitek, tělo, dech a přítomnost.

Příběh, který mi změnil pohled

Jednou jsem překládala knihu. Byla to kniha, která se mi dostala do rukou tak trochu "náhodou" – a my obě víme, že náhody neexistují.

Byla o ženě, která stejně jako já hledala sebe. Procházela labyrintem emocí, vzpomínek, nepochopení, ale i rozkoše, touhy, ticha a víry. Jak jsem překládala její slova, cítila jsem, jak se její příběh prolíná s mým. Jak každé slovo odemyká další vrstvu mé vlastní pravdy. Její cesta se stala mým zrcadlem. A skrze její slova jsem si dovolila propustit staré, dotknout se bolesti, ale i extáze.

A tam to všechno začalo být opravdové.

Tantra je návrat k hlasu těla

Tantra mě naučila, že odpovědi nehledáme venku, ale že jsou uložené v našem těle. Že naše tělo má hlas – a ten je třeba slyšet. A když ho slyšíme, když mu dáme důvěru, začnou se dít zázraky. Vztahy se proměňují. Energie proudí. Láska se přelévá. A život se stává magií.

Tantra je extáze. Potěšení. A hluboká pravda.

Je to jazyk, kterým mluví duše skrze dotek, dech, pohyb, přijetí. Je to jemnost i síla zároveň. Je to napojení na tělo, na Zemi i na Zdroj. A především je to dovolování – být. Cítit. Žít.

"Hledat se budeme celý život. Ale když propojíme naše srdce s naším chrámem, začneme žít jinak – v prožitku, v hloubce, v magii, která se skrývá za každým okamžikem. A o tom je všechno krásné v nás. Stačí si to dovolit."

Pokud tě tahle slova volají, pak víš, že je to i tvá cesta.

A já tě na ní velmi ráda doprovodím.

S úctou, se srdcem otevřeným, s tělem přítomným.

– Tvá průvodkyně, tvůrkyně, žena, která jde cestou Tantry.

💛 Renata Tara